1.Submikroskopická struktura buněčných stěn2.Mezibuněčné prostory

Submikroskopická struktura buněčné stěny

• Je tvořena silnými mikrofibrily z celulózy, které jsou zakotveny v amorfní matrix jiných polysacharidů.
• Střední lamela
• Tvořena pektiny, stmeluje primární stěny sousedních buněk.
• Zde začíná lignifikace BS (buněčné stěny).
• Primární stěna
• Složení: Celulóza, hemicelulóza, pektinové látky, proteiny (glykoproteiny a enzymy), voda.
• Může obsahovat lignin (→ zdřevnatění), suberin (→ korkové pletivo), kutin (→ kutikula).
• Mají ji všechny rostlinné buňky; jen primární stěnu mají aktivně se dělící a metabolicky aktivní buňky (např. buňky podílející se na fotosyntéze, respiraci).
• Obsahuje ztenčeniny (pit-fields) – tudy prochází plazmodesmy, které spojují protoplasty sousedních buněk.
• Sekundární stěna
• Ukládá se rovnoměrně po celém povrchu primární stěny, nebo jen na některých místech.
• Neztloustlá místa se nazývají tečky (pits) a jsou v místech uložení plazmodesmů.
• Ukládá se centripetálně (dostředivě), proto zmenšuje vnitřní prostor buňky – obzvlášť u sklerenchymatických buněk.
• Obsahuje mnohem více celulózy než primární stěna (obvykle 40 % sušiny).
• Vyskytuje se jen u některých specializovaných buněk trvalých pletiv – sklerenchym, vodivé elementy xylému apod.

Mezibuněčné prostory (interceluláry)

• Jsou nezbytné pro rychlý transport plynů uvnitř rostlinného těla.
• Bohatě se vyskytují v zelených listech a u mokřadních rostlin.
• Typy intercelulárů:
• Schizogenní interceluláry – vznikají rozestoupením buněk. Mají tvar kanálku a jsou propojeny (např. pryskyřičné kanálky).
• Lyzigenní interceluláry – vznikají rozpuštěním buněk a jsou větší (např. siličné nádržky).
• Rhexigenní interceluláry – vznikají protrháním/rozpadem buněk, jsou následkem nerovnoměrného růstu (např. dutá stébla trav).