Histologie a morfologie · otázka 6

1.Primární krycí pletiva (epidermis, rhizodermis)2.Metamorfózy kořene

1. Epidermis (Pokožka prýtu)

  • Vznik: Tvoří se z protodermu.
  • Výskyt a trvání:
  • Kryje listy po celý život.
  • Kryje stonky pouze v případě, že nedochází k druhotnému tloustnutí (jinak je nahrazena peridermem).
  • Charakteristika:
  • Jedna vrstva dlaždicovitých buněk.
  • Bez intercelulár (mezibuněčných prostor).
  • Buňky se dělí antiklinálně (kolmo k povrchu).
  • Obvykle bez chloroplastů.
  • Funkce: Ochrana (často obsahuje flavonoidy pro ochranu před UV zářením).

2. Rhizodermis (Pokožka kořene)

  • Charakteristika:
  • Obvykle jedna vrstva (výjimka je velamen).
  • Buněčná stěna (BS) je tenčí než u epidermis.
  • Nemá kutikulu ani průduchy.
  • Funkce:
  • Přijímání roztoků z půdy (je propustná pro vodné roztoky anorganických látek).

Metamorfózy kořene (Přeměny kořene)

  • Adventivní chůdovité kořeny
  • Funkce: Pomáhají udržet rostlinu ve vzpřímené poloze na sypké/měkké půdě.
  • Příklad: Kukuřice.
  • Zásobní kořeny
  • Funkce: Hromadí zásobní látky. Na jejich tvorbě se může částečně podílet i lodyha.
  • Příklady: Bulva (řepa), kořenová hlíza (jiřinka zahradní).
  • Kontraktilní kořeny (zatahovací)
  • Funkce: Zkracují se a zatahují rostlinu hlouběji do půdy.
  • Příklady: Lilie, tulipán.
  • Přičepivé kořeny
  • Funkce: Slouží k přichycení k povrchu.
  • Příklad: Břečťan.
  • Haustoria (přívěsky)
  • Funkce: Odebírají živiny z hostitele.
  • Typy:
  • Hemiparazit: Odebírá z xylému (vodu, minerály); např. jmelí.
  • Holoparazit: Odebírá i z floému (živiny); např. kokotice.
  • Pneumatofory (dýchací kořeny)
  • Funkce: Rostou kolmo nad povrch půdy a zajišťují dýchání na bahnitých místech s nedostatkem kyslíku.
  • Příklad: Tisovec dvouřadý.
  • Kořeny pro vegetativní rozmnožování
  • Charakteristika: Obsahují kořenové pupeny nebo výhonky.
  • Symbiotické kořeny
  • Typy:
  • Mykorhiza: Symbióza s půdními houbami (ektotrofní – na povrchu, endotrofní – i uvnitř kořene).
  • Symbióza s hlízkovitými bakteriemi: U bobovitých rostlin (Fabaceae).
  • Hydrofilní kořeny
  • Charakteristika: Zavlažovací kořeny s mohutným velamenem.
  • Asimilační kořeny
  • Charakteristika: Obsahují chloroplasty a přebírají funkci listů.
  • Příklad: Kotvice plovoucí.
  • Kořenové úponky
  • Funkce: Slouží k popínání.
  • Příklad: Filodendron.
Epidermis
Tvoří se z protodermu; Jedna vrstva dlaždicovitých buněk; Bez intercelulár (mezibuněčných prostor)
Rhizodermis
Obvykle jedna vrstva (výjimka je velamen); Nemá kutikulu ani průduchy; Přijímání roztoků z půdy (je propustná pro vodné roztoky anorganických látek)
Chůdovité kořeny
Pomáhají udržet rostlinu ve vzpřímené poloze na sypké/měkké půdě; Příklad: Kukuřice
Kontraktilní (zatahovací) kořeny
Zkracují se a zatahují rostlinu hlouběji do půdy; Příklady: Lilie, tulipán
Pneumatofory
Rostou kolmo nad povrch půdy a zajišťují dýchání na bahnitých místech s nedostatkem kyslíku; Příklad: Tisovec dvouřadý
Mykorhiza
Symbióza s půdními houbami (ektotrofní – na povrchu, endotrofní – i uvnitř kořene)
Umíš tuhle otázku?