Histologie a morfologie · otázka 14

1.Vyjmenujte vyměšovací pletiva (uveďte jejich výskyt a význam)2.Ontogeneze – vývoj listu

Vyměšovací pletiva (Sekreční pletiva)

I. Vnější vyměšovací pletiva

  • Solné žlázky
  • Výskyt: Typické pro halofyta (slanomilné rostliny).
  • Význam: Vylučování nadbytečných solí.
  • Hydatody
  • Výskyt: Na vrcholu či okraji listu.
  • Význam: Vylučování vody v kapalné podobě (gutace); výjimečně příjem husté mlhy/rosy.
  • Typy:
  • Epitemické: Napojené na vodivý systém.
  • Epidermální: Navazují na interceluláry.
  • Nektaria
  • Význam: Vylučování nektaru (cukerný roztok), lákání opylovačů.
  • Typy:
  • Florální: Na květu.
  • Extraflorální: Např. na řapíku, palistech.
  • Slizové žlázky
  • Výskyt: Na šupinách pupenů, na mladých listech.
  • Význam: Vylučují sliz – ochrana pupenů a mladých meristémů.
  • Vonné žlázky
  • Výskyt: Na květech.
  • Význam: Způsobují voňavost, lákají opylovače (většina rostlin ale voní díky látkám šířeným přes epidermis).
  • Žlaznaté trichomy
  • Výskyt: Na různých částech rostliny.
  • Význam: Odpuzování býložravců, lákání opylovačů, rozšiřování plodů.
  • Žlázky masožravých rostlin
  • Výskyt: U masožravých rostlin.
  • Význam: Chytání kořisti (příjem dusíku).

II. Vnitřní vyměšovací pletiva

  • Idioblasty
  • Charakteristika: Okolo kapky exkretu se udělá tenká blanka, která splyne s buněčnou stěnou.
  • Příklady:
  • Olejové idioblasty: Ve vodivých a základních pletivech.
  • Slizové idioblasty: Ve všech rostlinných částech.
  • Tříslovinové idioblasty: Např. v listech růžovitých.
  • Vylučovací nádržky a kanálky
  • Charakteristika: Vylučování látek do intercelulár.
  • Nádržky: Kulovité, v listech (např. citrusy).
  • Kanálky: Protáhlé, ve stoncích, kořenech.
  • Mléčnice
  • Charakteristika: Buňky, které mají ve vakuole latex (mléčná šťáva).
  • Výskyt: V celém těle nebo např. jen v lýku.
  • Význam: Získává se z nich kaučuk.
  • Typy:
  • Článkované: Vznikají splýváním sousedních buněk, jsou mnohojaderné; mohou být s anastomózami (spojkami) nebo bez nich; hvězdnicovité, mákovité.
  • Nečlánkované: Samostatné buňky, mnohojaderné (díky dělení jádra), mohou být i několik metrů dlouhé; větvené/nevětvené; pryšcovité.

Ontogeneze – Vývoj listu

  • 1.Založení listu: Nové listy se zakládají exogenně v podobě hrbolku, tzv. listového primordia.
  • 2.Fáze růstu:
  • Nejprve apikální růst (na vrcholu).
  • Následuje růst okrajový (marginální) → zakládají se vodivá pletiva.
  • Pokračuje růst vmezeřený (interkalární).
  • 3.Ukončení růstu.
  • 4.Vznik pletiv:
  • Epidermis: Vzniká z periferní vrstvy tuniky.
  • Mezofyl: Vzniká z druhé podpovrchové vrstvy iniciál.
  • Vodivá pletiva: Vznikají z třetí vrstvy iniciál.
Umíš tuhle otázku?