1.Typy svazků cévních2.Příklady přizpůsobení orgánů rostlin prostředí

Typy cévních svazků (CS)

• Podle přítomnosti kambia:
• Otevřený: Kambium je přítomno (např. u dvouděložných).
• Uzavřený: Kambium chybí (např. u jednoděložných).
• Podle úplnosti:
• Úplný: Obsahuje xylém i floém.
• Neúplný: Jedna ze složek (xylém nebo floém) chybí.

Typy CS podle vzájemného uspořádání xylému a floému

• Koncentrický svazek (Soustředný)
• Charakteristika: Jedna složka je obklopena druhou (např. xylém floémem).
• Typy:
• Lýkostředné (leptocentrické): Floém uprostřed, obklopen xylémem. Výskyt: hlízy a oddenky některých jednoděložných.
• Dřevostředné (hadrocentrické): Xylém uprostřed, obklopen floémem. Výskyt: kapradiny.
• Kolaterální svazek (Boční)
• Charakteristika: Nejvíce rozšířený. Lýko je vždy na obvodové straně, dřevo je dostředivé.
• Výskyt: Stonek jehličnanů a krytosemenných rostlin.
• Bikolaterální svazek (Dvojbočný)
• Charakteristika: Modifikace kolaterálního. Rozlišuje se vnější floém, vnitřní floém a xylém.
• Kambium: Mezi vnějším floémem a xylémem je kambium.
• Výskyt: Typické pro lilkovité apod.
• Radiální svazek (Paprsčitý)
• Charakteristika: Typický pro podzemní části (kořeny). Úseky floému a xylému se kruhově střídají.
• Typy: U jednoděložných je polyarchní radiální CS (mnoho svazků), u dvouděložných např. monarchní, diarchní, tetrarchní, heptarchní.

Příklady přizpůsobení orgánů rostlin prostředí

• Listy suchomilných trav (xerofyty):
• Silná kutikula, vosky, trichomy.
• Mohutně vyvinutý palisádový a houbový parenchym.
• Průduchy zanořené v jamce.
• Listy stínomilných rostlin (skiofyty):
• Slabě vyvinutá kutikula.
• Epidermis často obsahuje chloroplasty.
• Listy vodních rostlin (hydrofyty):
• Kutikula často úplně chybí.
• Slabě vyvinutý xylém.
• Přítomnost hydropotů (skupiny epidermálních buněk s absorpční a vylučovací funkcí).