1.Pupeny a jejich ochrana2.Vývoj a organizace zárodečného vaku

Pupeny jsou základy budoucích výhonů, listů nebo květů.

Typy pupenů

• 1.Úžlabní (Axilární) pupeny
• Jsou základy postranních stonků/listů.
• Mají podpůrné listy a jsou obvykle chráněny obalnými šupinami.
• Uspořádání v úžlabí listu:
• Kolaterální: Vedle sebe (u jednoděložných); první se vyvíjí prostřední, kolem něj akcesorické (přídatné).
• Seriální: Nad sebou (u dvouděložných).
• Sestupné: Zakládající pupen je nahoře.
• Vzestupné: Zakládající pupen je nejníže.
• Speciální typy kvetení:
• Kauliflorie: Kvetení na kmeni, kdy ze spících pupenů rostou hned květy (např. kakaovník).
• Flageliflorie: Květy visí na dlouhých šňůrách.
• 2.Adventivní (Náhradní, Nahodilé) pupeny
• Zakládají se na jakémkoliv místě, často pokud je axilární větvení porušeno.
• Příklady:
• Turiony: Vyrůstají z nich výhonky na mateřské rostlině, které se osamostatňují.
• Hibernakule: Přezimující pupeny masožravých rostlin.

Ochrana pupenů

Pupeny se chrání před vnějšími vlivy různými způsoby:

• Dřeviny: Mají pupeny se šupinami.
• Byliny: Mají často nahé pupeny.
• Formy ochrany:
• Bez ochrany: Nahé, polonahé.
• Ochrana v řapíku: Pupen je zcela zanořen.
• Obalené šupinami (tegmenta): Šupiny jsou přeměněné listy/palisty, které mohou být navíc pokryty pryskyřicí nebo chlupy.

Vývoj a organizace zárodečného vaku

Popis se týká krytosemenných rostlin. Zárodečný vak je samičí gametofyt.

Vznik a vývoj vajíčka (Zárodečného vaku)

• 1.Počátek: Vajíčko se vyvíjí z dělivého pletiva plodolistu.
• 2.Archeosporová buňka (2n): Je základem, rozdělí se na vnější buňku a vnitřní buňku, která se stává mateřskou buňkou megaspory.
• 3.Meióza: Mateřská buňka megaspory (2n) se dělí meiózou, čímž vznikají čtyři haploidní buňky.
• 4.Megaspora (n): Jedna z haploidních buněk se stává megasporou (mladý zárodečný vak), zatímco ostatní tři zanikají.
• 5.Jaderné dělení: Megaspora se stává mateřskou buňkou sekundárního zárodečného vaku. Jádro se postupně dělí (mitózou), čímž vzniká dvoujaderný, a následně osmijaderný zárodečný vak.
• 6.Dělení obsahu: Obsah osmijádrového vaku se dělí na samostatné buňky.

Organizace zralého zárodečného vaku

Zralý zárodečný vak obsahuje sedm buněk a osm jader:

• Vaječný aparát:
• Vaječná buňka (oosféra) – jedna buňka (n).
• Pomocné buňky (synergidy) – dvě buňky (n).
• Protistojné buňky (antipody) – tři buňky (n), na opačném pólu vaku.
• Diploidní sekundární jádro zárodečného vaku (centrální buňka) – jedna buňka, vzniká splynutím dvou polárních jader (2n). Po oplození z něj vzniká endosperm.